Mindset v podnikání – podobenství o ostrovu a jezeře

Dnes bych chtěla mluvit o jedné velmi důležité věci ohledně podnikání, a to je mindset. Mindset znamená doslova nastavení mysli. A právě nastavení mysli je stěžejní pro roztažení křídel ve vašem podnikání.

MINDSET JE 80 % ÚSPĚCHU V PODNIKÁNÍ

Říká se, že úspěch vašeho podnikání závisí z 80 % na vašem mindsetu – můžete stokrát vědět, jak se věci dělají, můžete mít skvělý produkt nebo službu, mít úžasný web či dobře nastavenou značku – když ale budete sama sobě házet klacky pod nohy, nebude se vám v podnikání dařit.

SABOTÁŽE – KLACKY, KTERÉ SI HÁZÍME POD NOHY

A jak takové klacky, které si házíte pod nohy vypadají v praxi?

• Bojíte se být vidět a stát se tváří své značky.
• Bojujete s prokrastinací, přílišným přemýšlením a nerozhodností, které vám brání postupovat v podnikání kupředu.
• Máte potíže s nastavením ceny nebo dáváte druhým příliš mnoho péče.
• Trpíte workoholismem, perfekcionismem, pštrosím syndromem, syndromem podvodníka nebo syndromem hodné holky.

Těmto a mnoha jiným klackům, které si my všichni hážeme pod nohy říkáme sabotáže. Mají jeden společný podklad a to je strach, pochyby a nedostatečnost v mnoha ohledech.

SPRÁVNÉ KROKY SPRÁVNÝM SMĚREM

Pro úspěch v podnikání je ale potřeba dělat konstantně správné kroky správným směrem. Špatné nastavení mysli a sabotáže už dokázaly zničit více podnikání než skutečné překážky.

Pojďme se tedy podívat, jak takové sabotáže fungují a jak nás ovlivňují. Ve spojitosti s mindsetem jsem si vytvořila takový pěkný příměr, který ráda používám při byznys koučinku a mentoringu. Jedná se o podobenství o ostrovu a jezeře. Všimla jsem si, že to klientům pomáhá podívat se na své sabotáže z nadhledu.

PODOBENSTVÍ O OSTROVU A JEZEŘE

Představte si, že stojíte na krásné pláži u jezera a před sebou v nějaké vzdálenosti vidíte ostrov. Víte, že je to ostrov, kam chcete doplavat. Před vámi je čistá voda a vy víte, že když budete chtít, tak k ostrovu tempo za tempem doplavete. Voda je možná studenější, ale není ledová a ostrov je možná trochu dál, ale vy víte, že na něj zvládnete doplavat. Zároveň víte, že je to váš ostrov, že doplavat na něj je něco, co skutečně toužíte udělat, každou buňkou svého těla.
Vizualizujte si, jak plavete směrem k ostrovu. Voda je čistá, průzračná a vám se plave snadno, i když vás možná občas trochu zabolí svaly a potřebujete chvíli jen šlapat vodu a odpočinout si – i tak víte, že na ostrov doplavete.

JAK BUDE VAŠE PODNIKÁNÍ VYPADAT ZA ROK

A nyní si představte sama sebe v podnikání za rok – tam, kde byste opravdu ze srdce chtěla být, jak by vypadalo vaše podnikání a jak by vás vnímali druzí jako podnikatelku. Toto je váš ostrov uprostřed jezera. Zajděte ve svých představách do detailů a nedržte se ani při příliš při zemi, ani nelítejte příliš moc vysoko.
Zkuste si představit sama sebe v podnikání, kde se cítíte autenticky, šťastná a naplněná. Možná netoužíte mít podnikání jak vystřižené z Hollywoodského Selling Sunset, ale toužíte mít svou chaloupku v horách a odtud psát knížky pro děti. Zkuste najít představu podnikatelského života, ve kterém jste šťastná a naplňuje vás skvělý pocit, že skutečně děláte něco, co má velkou hodnotu pro druhé.
Nyní si uvědomte, jaká cesta vás čeká a co nejspíš budete muset zařídit, aby se váš cíl stal realitou. Možná už tady začnete pociťovat různé obavy, proč to tak nemůže být, proč vy to nemůžete mít nebo že je tu něco, co vám brání žít život ve svém potenciálu.

VYSTAVENÍ SE POTENCIÁLU

Právě vystavení se našemu světlu a našemu potenciálu má tu moc, aby naše sabotáže začaly vylézat na povrch. Najednou začnete vidět nejen reálné překážky, které budete muset překonat, ale také své vnitřní překážky. A o to jde – vystavit se svému vlastnímu potenciálu, aby se projevilo to, co vám v jeho dosažení brání.
Proto, pokud chcete, stáhněte si v mé Inspirativní sekci e-book a pracovní listy s názvem Kým byste byla, kdybyste se nebála. Najdete ho na stránce lucies.cz/pruvodce. Tento průvodce vám pomůže představit si sebe sama, kým byste mohla být a jak byste podnikala, kdybyste se nebála, kdybyste o sobě nepochybovala a kdybyste věřila, že vše co si přejete, můžete mít.
Vraťme se nyní zpátky k ostrovu, který je uprostřed jezera a na který hledíte z pláže. Ten ostrov je váš cíl, je to místo, kde žijete a podnikáte ze svého plného potenciálu. Hladina jezera je klidná a vy víte, že k ostrovu můžete doplavat. Voda je průzračná, čistá a nic vám nebrání dělat jedno tempo za druhým.

VAŠE OSOBNÍ BAŽINA

Sabotáže jsou jako vaše osobní bažina, která leží hned vedle této pláže. Představte si celou scenérii jezera a ostrova z ptačí perspektivy a všimněte si, že hned vedle pláže je ohraničená černá bažina. Pokud spadnete do některé ze svých sabotáží, nemůžete plavat ke svému ostrovu. Voda v bažině není průzračná, naopak – špatně se v ní pohybuje a přirozeně vás táhne dolů. V bažině nemůže být o přirozeném pohybu směrem vpřed – o flow – ani řeč, je tam jen boj o život, který chcete žít a který nežijete.
Strachy, pochyby, omezující přesvědčení, emoce a špatné návyky – to vše jsou bažiny, které člověku brání plavat si za svým ostrovem.

JAK Z TOHO VEN?

Možná se právě teď ve vaší hlavě objevila otázka, jak z toho ven. Jak sama sebe dostat z bažiny zpátky do vody. A tady přichází na řadu práce na vašem podnikatelském mindsetu. Proto je nastavení mysli v podnikání tak důležité, protože každý máme svou bažinu a své vlastní sabotáže v ní. Proto je mindset v podnikání tak významný, pomáhá nám vidět situaci z nadhledu a vrátit se zpátky do jezera.

Představte si znovu celou situaci z ptačí perspektivy. Vidíte plavat člověka v průzračné vodě směrem k ostrovu. Shora vidíte, jak se k němu pod hladinou přibližuje obrys velké ryby. Její obraz nabírá na detailech s tím, jak se přibližuje k hladině a k člověku, který plave. Vidíte, jak velryba otevírá svou velkou tlamu a spolkne člověka na hladině. Doplave s ním ke břehu a svým otvorem na hřbetu ho vyplivne přímo do bažiny, které leží v těsné blízkosti jezera. Sabotáže jsou tedy jako velryba, které se k vám vynoří z hloubky jezera, spolkne vás a vyplivne do vaší osobní bažiny. Na vás nyní je dostat se z takové bažiny ven.

Aby se člověk dostal ze své bažiny, je potřeba naučit se pracovat se svými sabotážemi. Na to existuje skvělá pětikroková metoda.

JAK PRACOVAT SE SVÝMI SABOTÁŽEMI?

1. krok: Rozpoznání sabotáže

Prvním krokem je naučit se svou sabotáž identifikovat. To může znamenat, že si všimneme konkrétního omezujícího chování nebo myšlenkového vzorce. Sabotáže často nemizí, ale pokud je začneme vědomě pozorovat, přestanou nad námi mít moc. Zkuste svou sabotáž pojmenovat – např. „prokrastinace“, „strach z odmítnutí“ nebo „obava být vidět“. Tento krok vám umožní si uvědomit, jak sabotáž ovlivňuje vaše podnikání, a získat nad ní kontrolu.

2. krok: Hledání kořenů sabotáže

Sabotáže mají často kořeny v minulosti – ve zkušenostech, přesvědčeních nebo negativních vlivech. Zkuste se zamyslet, odkud konkrétní sabotáž pochází. Mohla vzniknout v rodině, ve škole, ve vztazích nebo na základě traumatických zkušeností. Když zjistíte její původ, můžete lépe pochopit, proč vás ovlivňuje. Například, pokud se ve vaší rodině věřilo, že úspěch je spojen s negativními důsledky, může vás to i nadále omezovat ve vašem podnikání.

3. krok: Uvědomění si, co vám sabotáž bere

Sabotáže mají své důsledky – psychické, finanční, fyzické či vztahové. Zamyslete se, jak konkrétně vás vaše sabotáž omezuje. Například, pokud máte tendenci být příliš štědrá vůči svým klientům, může vás to stát peníze, čas, vztahy i zdraví různými konkrétními způsoby. Často nás tento krok překvapí, protože si neuvědomujeme, jak daleko sahají důsledky našich sabotáží.

4. krok: Co vám sabotáž dává

Sabotáže nám paradoxně poskytují i určitý komfort. Vyhýbání se změně nás chrání před nepohodlím, ale zároveň nám brání v růstu. Pokud rozpoznáte, co vám sabotáž dává (např. pohodlí, pocit bezpečí nebo udržení vlastní obrazu či role, kterou jste si dlouho budovala), bude snazší ji překonat, protože si zvědomíte, že je tu nějaká oblast, kde už dávnou nejste v souladu se sebou. Zbavit se takové sabotáže pak vyžaduje ochotu opustit komfortní zónu, dělat kroky do neznáma s důvěrou v proces a odvahu čelit novým výzvám.

5. krok: Změna vzorce chování

Konečně, jakmile sabotáž rozpoznáte a pochopíte její kořeny a co vám bere i dává, je načase změnit vzorec. Existuje spousta technik, jak s konkrétními sabotážemi pracovat. To nejcennější je, pokud najdete svůj osobní jedinečný způsob, jak s danou sabotáží zatočit.

Když máte nějakou konkrétní sabotáž u sebe už prozkoumanou a ocitnete se v situaci, kde na vás tato sabotáž vystrkuje své růžky, první co můžete udělat, je zastavit se.

VYTVOŘIT MEZERU MEZI AKCÍ A REAKCÍ

Potřebujete vytvořit mezeru mezi tím, že vás sabotáž zasáhla a vaší reakcí. Dejte sama sobě prostor a příležitost zareagovat jinak. Někde jsem četla, že znakem emočně vyspělých lidí je schopnost všimnout si emoce, dát si prostor zvědomit si, co se právě teď uvnitř odehrává a následně zareagovat zdravým způsobem.
To, jak zareagujete jinak je velmi individuální, ale je potřeba věřit, že najdete způsob, jak zareagovat nebo rozhodnout se mnohem vědoměji. Možná se vám to párkrát nepovede, ale pokud budete skutečně chtít, podnikatelský život vás opakovaně bude dostávat do situací, kdy to můžete trénovat. Postupem času pochopíte příčinu i následek a sabotáž nad vámi přestane mít svou moc. Stane se, že vy budete mít moc nad ní. Tímto způsobem se dostáváte zpátky na sedadlo řidiče svého podnikatelského života.
Pokud se vrátíme k obrazu vás, jak se topíte ve své bažině, pak toto jsou vaše křídla, které vám pomohou vrátit se na vaší cestu směrem k ostrovu. Možná už nebudete muset na svůj ostrov plavat, ale dokážete na něj doletět. To ale záleží často na tom, kolik závaží si na svých bedrech nesete.

PROČ TAKÉ NEMŮŽEME DOPLAVAT NA OSTROV?

V souvislosti s tímto podobenstvím o jezeře a ostrovu mám potřebu zmínit ještě tři aspekty, které vídám při byznys koučinku.
Často se setkávám s tím, že pro mé klientky je:

• za prvé těžké připustit, že tu pro ně jejich ostrov vůbec je a že na něj můžou doplavat,
• za druhé, že sice dokáží uvěřit, že tam nějaký ostrov pro ně bude, ale je pro ně zatím ještě jakoby v mlze
• a nebo za třetí, že plavou v jezeře bez cíle chvíli doprava a chvíli doleva, jsou vyčerpané a nedoplavou ve výsledku nikam, protože si neudělaly před cestou jasno v tom, kam vlastně chtěly doplavat.

Pojďme prozkoumat všechny tyto tři aspekty.

 

1. NEVĚŘÍM, ŽE TU OSTROV PRO MĚ JE

Když nevěříme tomu, že můžeme mít úspěch v podnikání, je to dáno několika faktory.

Limitizující přesvědčení
Prvním jsou různé limitující přesvědčení. My podnikatelky často přebíráme společenské, kulturní nebo rodinné vzorce, které sebou nesou přesvědčení, že úspěch v podnikání není pro nás “možný” nebo “dosažitelný.” Tato přesvědčení, byť nevědomá, nás podvědomě brzdí a vzbuzují pochybnosti o naší schopnosti doplavat k tomuto ostrovu.

Strach z neznámého
Nevědomost nebo nejistota, jak vypadá cesta k úspěchu, může vyvolat obavy a pocit, že ostrov úspěchu pro nás není reálný. Když nevíme, jaké kroky podniknout nebo co nás čeká, můžeme ztratit víru, že je to pro nás možné.

Sebehodnota
Pokud si nedokážeme plně uvědomit vlastní hodnotu a potenciál, může to vést k tomu, že nevěříme, že nám patří místo na tomto ostrově. Pocity nezaslouženosti nebo syndrom podvodnice mohou vytvořit dojem, že úspěch je jen pro “jiné,” ale ne pro nás.

Nedostatek podpory
Bez podpory, ať už emocionální, finanční nebo profesní, může být cesta k úspěchu náročná. Když se cítíme izolované nebo bez zdrojů, můžeme začít pochybovat o existenci tohoto ostrova, protože se nám zdá, že všechny podmínky k jeho dosažení jsou mimo náš dosah.

Minulá selhání
Minulá zkušenost s neúspěchem může být důvodem, proč ztratíme víru v úspěch. Když už jsme jednou (nebo vícekrát) selhaly, může se stát, že začneme věřit, že ostrov není pro nás, nebo že nemáme schopnosti se tam dostat.

Je to tedy taková kombinace vnitřních přesvědčení, strachu a vnějších faktorů, co může vyvolávat pocit, že pro nás tento ostrov úspěchu neexistuje, i když je pro každou z nás na dosah. Řešením, jak tyto pocity překonat, je začít postupně pracovat na změně mindsetu.

To spočívá v uvědomění si vlastních omezujících přesvědčení – identifikovat, které myšlenky nás brzdí, a začít je vědomě přetvářet na podporující. Místo “nejsem dost dobrá“ je potřeba začít věřit, že máte schopnosti a zdroje k tomu, abyste uspěla.

Dále je klíčové vystoupit ze strachu z neznáma a začít si vizualizovat cestu k úspěchu krok po kroku – každé malé tempo směrem k cíli se počítá.

Také je důležité budovat vlastní hodnotu prostřednictvím péče o sebe a uznání úspěchů, byť i jen malých.

Zároveň pomáhá, a to vím z vlastní zkušenosti z mé komunity LUCIES online, obklopit se podporující komunitou žen podnikatelek, které jsou na stejné cestě, jen různě daleko a které čelí podobným výzvám. To pomáhá vytvořit pocit bezpečí a jistoty na cestě k našemu „ostrovu“.

A konečně, minulá selhání můžeme vnímat jako příležitost k učení, ne jako důkaz, že ostrov neexistuje – každá zkušenost nás posouvá blíže k cíli, pokud ji tak budeme vnímat.
Nyní se pojďme podívat na další aspekt – a to, pokud máme pocit, že náš ostrov úspěchu v podnikání pro nás sice existuje, ale je stále velmi v mlze.

 

2. MŮJ OSTROV JE V MLZE

Když víme, že tento ostrov pro nás existuje, ale je pro nás v mlze, může to často souviset s tím, jak jsme my ženy naprogramované. Jsme vedené k tomu, abychom pečovaly o druhé, staraly se o rodinu, přátele a všechny kolem nás.

Tento vzorec péče o druhé je hluboko zakořeněný, a tak se často naučíme nehledět na sebe, své potřeby a touhy. Postupně může být pro nás těžké rozpoznat, kdo vlastně jsme, co opravdu chceme, a jak vypadá náš vlastní ostrov úspěchu. Tato mlha není jen o nejasné cestě k úspěchu, ale často o nejasnosti v našem vnitřním světě – nevíme, kde končí potřeby druhých a začínají ty naše. Je potřeba se tedy podívat na to, proč taková mlha vzniká.

Ztráta kontaktu s vlastním já
Když dlouhodobě klademe potřeby ostatních nad naše vlastní, může se stát, že přestaneme vědět, co je pro nás skutečně důležité. Tím pádem se naše představa o úspěchu rozostřuje a náš směr je nejasný – ostrov se nám tedy jeví jako v mlze.

Společenská očekávání
Často jsme naučené, že úspěch ženy se měří tím, jak dobře zvládá péči o druhé. Když se snažíme naplnit tato očekávání, zapomínáme na vlastní sny a cíle. To vytváří dojem mlhy – víme, že úspěch je možný, ale nejsme si jisté, jak ho definovat pro sebe.

Chybějící čas na sebe
Neustálá péče o druhé nám zanechává málo času pro sebe. Když nemáme prostor zastavit se a reflektovat, ztrácíme schopnost jasně vidět, co vlastně chceme a kam směřujeme. Tím se cesta k našemu ostrovu úspěchu stává nejasnou.

Sebeobětování jako zvyk
Pokud jsme si zvykly na sebeobětování, může nám připadat sobecké zaměřit se na vlastní cíle. Tento vnitřní konflikt zvyšuje zmatek ohledně toho, co je pro nás ten pravý úspěch – tedy, jak by takový ostrov mohl vypadat právě pro nás.

Abychom tuto mlhu rozptýlily, je klíčové znovu navázat kontakt se sebou. Znamená to vyhradit si čas na sebe, na sebereflexi, a zkoumat, co nás opravdu naplňuje a kam chceme směřovat. Tím, že se začneme ptát „kdo jsem a co chci“, začneme rozptylovat mlhu a přibližovat se k jasnější představě o našem ostrově. Důležité je také přehodnotit, jak vnímáme úspěch – nemusí být jen o péči o druhé, ale o tom, jak se cítíme samy v sobě.

Malé kroky k sebepoznání a stanovení vlastních hranic nám pomohou začít vidět cestu k našemu ostrovu jasněji. A konečně, nebát se věnovat čas sobě není sobecké – právě naopak, posilujeme tím schopnost skutečně naplnit své poslání a být oporou i druhým, ale tentokrát bez ztráty sebe samých.

Kromě hledání času na sebe a redefinování toho, co pro nás znamená úspěch, je také zásadní naučit se neutíkat před bolestí, která se může na naší cestě objevit. Často totiž, když čelíme nepříjemným emocím, selháním nebo nejistotám, máme tendenci se těmto pocitům vyhýbat.

Ale právě tím, že neutečeme před bolestí, dáváme sobě příležitost pochopit, co nás trápí, co nám brání, a tím odhalit cestu, která nás k našemu ostrovu vede. Bolest nám může být průvodcem – ukazuje nám, kde se nachází naše slabá místa, kde jsme možná ztratily kontakt s naším vnitřním já.

Když čelíme bolesti, často zjistíme, kým nejsme. Možná se ocitneme v situacích, kde si uvědomíme, že žijeme podle očekávání druhých, nikoli podle našich vlastních hodnot a tužeb. Toto poznání, byť bolestivé, je klíčem k objevení toho, kým skutečně jsme.

Každý okamžik, kdy zjistíme, co pro nás není pravdivé nebo naplňující, nás přibližuje k tomu, co nám skutečně dává smysl. Tím, že zůstáváme s tou bolestí a nevzdáváme se, pomalu rozptylujeme mlhu a objevujeme náš skutečný ostrov.

Nyní se pojďme podívat na poslední aspekt, který se týká ostrova připodobněného k úspěchu v podnikání – a to, že jste sice ve vodě a plavete, ale nevíte kam.

 

3. PLAVU, ALE NEVÍM KAM

Když se my ženy podnikatelky ocitneme v situaci, kdy plaveme v jezeře bez jasného cíle, můžeme snadno ztratit směr. Chvíli plaveme doprava, chvíli doleva, zkoušíme různé cesty, sledujeme různé rady a postupy, ale nakonec se cítíme vyčerpané a frustrované, protože ve výsledku prostě nikam nedoplaveme.

Důvodem je často to, že jsme si před cestou neujasnily, kam vlastně chceme doplavat. Bez jasné vize a pevného směru se naše úsilí tříští do mnoha různých aktivit, které nás ve výsledku nikam neposunou. Nyní se pojďme podívat na to, proč se to děje.

Nedostatek jasné vize
Když nevíme, kam směřujeme, každá cesta se zdá správná. Bez pevného cíle se snadno necháme unést novými nápady, trendy nebo tlaky okolí, což nás odvádí od toho, co je pro nás skutečně důležité.

Přetížení možnostmi
V dnešním světě podnikání máme k dispozici nespočet rad, strategií a technik. Když je všechny zkoušíme bez jasného plánu, nakonec se cítíme ztracené a vyčerpané. Neexistuje totiž jedna univerzální cesta k úspěchu, ale naše vlastní cesta, kterou je třeba objevit.

Strach z rozhodnutí
Někdy můžeme plavat bez cíle, protože se bojíme udělat jedno zásadní rozhodnutí a stanovit si jasný směr. Strach z toho, že si vybereme špatně, nás může paralyzovat a držet v neustálém pohybu bez výsledku.

Nedostatek sebereflexe
Když pečujeme o všechny okolo a plníme požadavky druhých, málokdy máme čas zastavit se a položit si otázku, co chceme my samy. Tato absence jasného sebepoznání nás vede k tomu, že plaveme bez pevného cíle a naše energie se tříští do mnoha směrů.

Abychom přestaly plavat v kruhu a našly jasný směr, je nezbytné začít s jasnou vizí. Potřebujeme si položit otázku: kam chceme doplavat? Jak vypadá náš cíl a co pro nás úspěch skutečně znamená? Když si ujasníme, kam směřujeme, můžeme začít plavat příměji a efektivněji, aniž bychom ztrácely energii na zbytečné odbočky. Také je důležité si uvědomit, že nemůžeme následovat každou radu nebo trend – klíčem je najít cestu, která rezonuje s námi a našimi hodnotami.

Soustředění na jeden směr, který je v souladu s naším vnitřním přesvědčením, nám umožní plavat v jezeře směrem k ostrovu s menší námahou a s větší důvěrou.
Dále je nezbytné překonat strach z rozhodnutí. Každá volba, i když se nakonec ukáže jako ne ideální, nás posune vpřed a přiblíží k tomu, co pro nás funguje nejlépe.

A konečně, pravidelná sebereflexe – zastavit se, nadechnout se a zvážit, zda naše kroky stále směřují k našemu cíli – je klíčová pro to, abychom udržely svůj směr pevně stanovený.

Na této cestě je opět důležité nevzdávat se při setkání s bolestí nebo neúspěchem. Pokud si přiznáme, že naše vyčerpání nebo frustrace jsou signály, že plaveme bez cíle, můžeme bolest využít jako průvodce k tomu, abychom se zastavily a zamyslely nad tím, co vlastně chceme.

Když zjistíme, co nefunguje a co nás vyčerpává, získáme lepší představu o tom, jak vypadá ta správná cesta pro nás. Bolest, vyhoření a vyčerpání nás tak můžou přivést k jasnějšímu vnímání našeho cíle a posunout nás blíže k ostrovu.

 

ZÁVĚREM

Závěrem chci zmínit, jak je naplňující být na této cestě. Právě tato cesta, se všemi jejími zkouškami a objevy, nám umožňuje nejen se dostat blíže k našim cílům, ale také k sobě samým.

Neustálá práce na našem podnikatelském mindsetu nás tak odlišuje od těch, kteří se neodváží postavit svým výzvám a pohledět do tváře svému autentickému já. Když se rozhodneme čelit vlastním sabotážím, strachům a pochybnostem, získáváme nejen odvahu plavat k našemu ostrovu, ale také hlubší spojení se sebou.
Je to jednoduše velký rozdíl na této cestě být a nebýt.

A pokud hledáte průvodce na této krásné cestě, jsem tu pro vás sobně při byznys koučinku a mentoringu nebo online v mé krásné komunitě LUCIES online.