Život i podnikání nám nastavuje různá zrcadla. V každém člověku, vztahu nebo situaci můžeme spatřit sebe sama. Někdo nebo něco nám zrcadlí světlé stránky a náš potenciál - stává se tak zdrojem naší inspirace. Někdy je to ale přesně naopak. Zrcadlí se nám něco, co v sobě nemáme přijaté a integrované - a tomu se často chceme vyhnout, protože to přirozeně vyžaduje dotknout se svých zranitelných míst a sloupnout vrstvu cibule, která nám už neslouží.
I obory podnikání mají tuto moc. Vidíme druhé, jak dělají věci, které jsou s námi hluboce v souladu a naše srdce touží dělat je také. Jako by nás něco uvnitř táhlo a volalo po prozkoumání. Něco nás láká jít a prožít skrz konkrétní zkušenost sebe sama.
BOUDOIR PODNIKÁNÍ MĚ PŘIVEDLO ZPĚT K SOBĚ
Vzpomínám si, když jsem v roce 2010 objevila fotografický směr nazvaný boudoir. Něco ve mně tehdy vědělo, že to je cesta, po které se mám vydat. Při návštěvě jedné webové stránky jsem zažila silnou fyzickou reakci - začalo mi bušit srdce, roztřásly se mi ruce i kolena, měla jsem husí kůži po celém těle a doslova se mi točila hlava.
Od té doby jsem tuto reakci měla v životě ještě několikrát. Zpětně ji hodnotím jako něco, co mi ukazuje to, kde jsem v silném energetickém souladu. Jako bych fyzicky, mentálně i duševně vibrovala na stejné frekvenci.
Při boudoir focení se jedná o focení žen nahých nebo ve spodním prádle, kde vnější krása, věk ani konfekční velikost nehrají roli. Každá žena je krásná a jedinečná. Bez podmínek. Na tento fotografický směr jsem narazila při brouzdání po amerických fotografických webech - nikdo se mu u nás ale nevěnoval a nikdo nevěděl, co to je. Byla jsem první, kdo tuto filozofii přinesl a rozšířil do Česka. Od té aby jsem tímto způsobem nafotila více než 2500 žen.
Tehdy na začátku jsem to nevěděla, ale tuhle zkušenost jsem si potřebovala zažít. Když vyfotíte takové množství žen, setkáte se tolikrát s tím, jak ženy přistupují k sobě, ke své kráse a ke své jedinečnosti. Díky této zkušenosti se něco uvnitř vás hluboce a nenávratně změní. Tam, kde bylo dříve odpojení, naleznete domov.
Když jsem začala fotit ženy, myslela jsem si, že aby se přijaly a milovaly, je potřeba udělat z nich sexy holku z plakátu - silný makeup, perfektní vlasy, nalepovací řasy, bezchybně vyretušovaná pleť a dokonalé vyphotoshopované křivky. Ve své nezralosti jsem si myslela, že když se takto uvidí, budou se mít více rády. Ve výsledku jsem je ale jen unifikovala a odpojila od jejich jedinečné krásy.
Jistě chápete, že jsem tuto zkušenost potřebovala prožít. Začala jsem postupně vnímat krásu a jedinečnost ženy úplně opačně. Naučila jsem se nesoudit, nehodnotit a přijímat sebe sama i druhé. A naučila jsem přijmout i to, že občas soudím, hodnotím a nepřijímám druhé i sebe sama.
CÍLEM ZRCADLA JE INTEGRACE
Řekla bych, že jsem díky boudoir focení integrovala pro mě osobně důležité téma sebepřijetí. Sloupla jsem pár vrstev cibule a vrátila jsem se zase více domů sama k sobě. To znamená, když mi teď někdo řekne, že taková jaká jsem, nejsem dost dobrá, možná mě to na chvilku zabolí, ale ve výsledku jdu brzy dál.
A zároveň, pokud se přistihnu, že někoho soudím nebo hodnotím, vím, že se poměrně rychle zase vrátím zpět do svého laskavého módu. To je podle mě znakem toho, že se díky prožité zkušenosti uvnitř nás něco integrovalo. Poznáme to tak, že se v další podobné situaci už žádné velké drama nekoná.
Je to jako příklad s hranicemi. Když si někdo v životě díky nastavenému zrcadlu uvědomí, že své hranice vlastně moc nemá a že mu to způsobuje bolest a problémy, velmi často je začne nekompromisně vyžadovat. Ze zdravých hranic se tak ale stávají spíše nepropustné zdi.
Znakem zdravě integrovaného tématu hranic pak je, když člověk v situacích, které se týkají hranic, nejedná rigidně, ale je schopen občas je povolit nebo přitáhnout bez větších emocí. A zároveň, pokud někdo nastaví hranice jemu, dokáže to brát zdravě. Je to jako by téma hranic přestalo existovat a zabírat velký emocionální prostor.
PODNIKÁNÍ S PŘESAHEM
Zároveň si troufnu říct, že se moje boudoirová cesta, obzvláště později, dotkla srdcí a životů mnoha žen. Někoho míň a někoho víc. Ale jsem si jistá, že jsem ze sebe zanechala v druhých i ve světě něco pozitivního. Moje podnikání nebylo tak jen zdrojem obživy, ale bylo něčím víc. Vytvořila jsem podnikání s přesahem, které přineslo smysl mně i druhým.
Zrcadla kolem nás ale nemusí být jen ta velká a silná. Vlastně se s nimi potkáváme v různých setkáních a situacích každý den. Něco v nás spouští a někam nás volají. Život nám vždy ukazuje cestu, kterou máme jít.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ
ZÁVĚREM
Pokud je tu volání, které slyšíte a které zesiluje, jděte za ním. Na konci na vás čeká totiž čeká vaše aktualizované, autentické podnikatelské já, které roztáhlo křídla a které do svého života právě díky hlubokému vnitřnímu souladu přitahuje ty správné zákazníky, spolupráce a příležitosti.
_
Byl to...
Tvůj nebo můj vesmír,
kam jsem tehdy spadla?
Hluboká temnota,
třpytivé galaxie,
mlžná prázdnota,
co hvězdy pohlcuje.
Magnet, bolest, náhoda,
blízkost, voda ledová,
něha, skála, svoboda,
dálka, pocit domova.
Byl to...
jen iracionální
pohled do zrcadla?
Lucie Schweinerová
I obory podnikání mají tuto moc. Vidíme druhé, jak dělají věci, které jsou s námi hluboce v souladu a naše srdce touží dělat je také. Jako by nás něco uvnitř táhlo a volalo po prozkoumání. Něco nás láká jít a prožít skrz konkrétní zkušenost sebe sama.
BOUDOIR PODNIKÁNÍ MĚ PŘIVEDLO ZPĚT K SOBĚ
Vzpomínám si, když jsem v roce 2010 objevila fotografický směr nazvaný boudoir. Něco ve mně tehdy vědělo, že to je cesta, po které se mám vydat. Při návštěvě jedné webové stránky jsem zažila silnou fyzickou reakci - začalo mi bušit srdce, roztřásly se mi ruce i kolena, měla jsem husí kůži po celém těle a doslova se mi točila hlava.
Od té doby jsem tuto reakci měla v životě ještě několikrát. Zpětně ji hodnotím jako něco, co mi ukazuje to, kde jsem v silném energetickém souladu. Jako bych fyzicky, mentálně i duševně vibrovala na stejné frekvenci.
Při boudoir focení se jedná o focení žen nahých nebo ve spodním prádle, kde vnější krása, věk ani konfekční velikost nehrají roli. Každá žena je krásná a jedinečná. Bez podmínek. Na tento fotografický směr jsem narazila při brouzdání po amerických fotografických webech - nikdo se mu u nás ale nevěnoval a nikdo nevěděl, co to je. Byla jsem první, kdo tuto filozofii přinesl a rozšířil do Česka. Od té aby jsem tímto způsobem nafotila více než 2500 žen.
Tehdy na začátku jsem to nevěděla, ale tuhle zkušenost jsem si potřebovala zažít. Když vyfotíte takové množství žen, setkáte se tolikrát s tím, jak ženy přistupují k sobě, ke své kráse a ke své jedinečnosti. Díky této zkušenosti se něco uvnitř vás hluboce a nenávratně změní. Tam, kde bylo dříve odpojení, naleznete domov.
Když jsem začala fotit ženy, myslela jsem si, že aby se přijaly a milovaly, je potřeba udělat z nich sexy holku z plakátu - silný makeup, perfektní vlasy, nalepovací řasy, bezchybně vyretušovaná pleť a dokonalé vyphotoshopované křivky. Ve své nezralosti jsem si myslela, že když se takto uvidí, budou se mít více rády. Ve výsledku jsem je ale jen unifikovala a odpojila od jejich jedinečné krásy.
Jistě chápete, že jsem tuto zkušenost potřebovala prožít. Začala jsem postupně vnímat krásu a jedinečnost ženy úplně opačně. Naučila jsem se nesoudit, nehodnotit a přijímat sebe sama i druhé. A naučila jsem přijmout i to, že občas soudím, hodnotím a nepřijímám druhé i sebe sama.
CÍLEM ZRCADLA JE INTEGRACE
Řekla bych, že jsem díky boudoir focení integrovala pro mě osobně důležité téma sebepřijetí. Sloupla jsem pár vrstev cibule a vrátila jsem se zase více domů sama k sobě. To znamená, když mi teď někdo řekne, že taková jaká jsem, nejsem dost dobrá, možná mě to na chvilku zabolí, ale ve výsledku jdu brzy dál.
A zároveň, pokud se přistihnu, že někoho soudím nebo hodnotím, vím, že se poměrně rychle zase vrátím zpět do svého laskavého módu. To je podle mě znakem toho, že se díky prožité zkušenosti uvnitř nás něco integrovalo. Poznáme to tak, že se v další podobné situaci už žádné velké drama nekoná.
Je to jako příklad s hranicemi. Když si někdo v životě díky nastavenému zrcadlu uvědomí, že své hranice vlastně moc nemá a že mu to způsobuje bolest a problémy, velmi často je začne nekompromisně vyžadovat. Ze zdravých hranic se tak ale stávají spíše nepropustné zdi.
Znakem zdravě integrovaného tématu hranic pak je, když člověk v situacích, které se týkají hranic, nejedná rigidně, ale je schopen občas je povolit nebo přitáhnout bez větších emocí. A zároveň, pokud někdo nastaví hranice jemu, dokáže to brát zdravě. Je to jako by téma hranic přestalo existovat a zabírat velký emocionální prostor.
PODNIKÁNÍ S PŘESAHEM
Zároveň si troufnu říct, že se moje boudoirová cesta, obzvláště později, dotkla srdcí a životů mnoha žen. Někoho míň a někoho víc. Ale jsem si jistá, že jsem ze sebe zanechala v druhých i ve světě něco pozitivního. Moje podnikání nebylo tak jen zdrojem obživy, ale bylo něčím víc. Vytvořila jsem podnikání s přesahem, které přineslo smysl mně i druhým.
Zrcadla kolem nás ale nemusí být jen ta velká a silná. Vlastně se s nimi potkáváme v různých setkáních a situacích každý den. Něco v nás spouští a někam nás volají. Život nám vždy ukazuje cestu, kterou máme jít.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ
- Jaká jsou vaše zrcadla a na jakou podnikatelskou cestu vás zvou?
- Pokud cítíte volání k něčemu novému v podnikání, pak jakým vás to vede směrem?
- Co myslíte, že je to, co skrze vás touží být viděno, prožito, sdíleno?
- Jaký vliv a pozitivní dopad může mít tato cesta na druhé a svět kolem vás?
ZÁVĚREM
Pokud je tu volání, které slyšíte a které zesiluje, jděte za ním. Na konci na vás čeká totiž čeká vaše aktualizované, autentické podnikatelské já, které roztáhlo křídla a které do svého života právě díky hlubokému vnitřnímu souladu přitahuje ty správné zákazníky, spolupráce a příležitosti.
_
Byl to...
Tvůj nebo můj vesmír,
kam jsem tehdy spadla?
Hluboká temnota,
třpytivé galaxie,
mlžná prázdnota,
co hvězdy pohlcuje.
Magnet, bolest, náhoda,
blízkost, voda ledová,
něha, skála, svoboda,
dálka, pocit domova.
Byl to...
jen iracionální
pohled do zrcadla?
Lucie Schweinerová